Poskytovatelem sociální služby je právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1.2007.
Územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby
Ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu
Příspěvkové organizace
Obecně prospěšné společnosti
Občanská sdružení
Církevní právnické osoby
Společnosti s ručením omezeným
Akciové společnosti
Všechny uvedené subjekty mohou žádat o registraci sociální služby.
Poskytovatelem sociální služby nejsou rodinní příslušníci či jiné osoby, které pečují o své blízké či jiné osoby v domácím prostředí. Stejně tak není poskytovatelem sociální služby subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb ve smyslu tohoto zákona (např. soukromá úklidová firma, nebo ubytovna).
Registrovaná sociální služba
Na základě zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1.2007 je zřízen Registr poskytovatelů sociálních služeb. Smyslem tohoto zákona je chránit práva a oprávněné zájmy lidí, kteří jsou oslabení v jejich prosazování, a to z různých důvodů jako je věk, zdravotní postižení, nedostatečně podnětné sociální prostředí, krizová životní situace a mnoho dalších příčin. Zákon vymezuje vedle práv a povinností jednotlivců také práva a povinnosti obcí, krajů, státu a samozřejmě také poskytovatelů sociálních služeb. V zákoně je také upravena oblast týkající se podmínek výkonu sociální práce, a to ve všech společenských systémech, kde sociální pracovníci působí.
Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb. Toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci.
O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby (dále jen "registrující orgán).
Podmínkou registrace je podání písemné žádosti o registraci, bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby, zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální služby poskytovány v zařízení sociálních služeb, vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb.
Poskytovatel sociálních služeb je povinen před započetím jejich poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb; toto pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou poskytuje sociální služby podle tohoto zákona.
Registrující orgán vydá rozhodnutí o registraci, jestliže žadatel prokáže, že splňuje a zavazuje se poskytovat sociální služby v souladu se zákonem 108/2006 o sociálních službách.
Poskytovatelé registrovaných služeb mají možnost žádat o státní dotace, přičemž při poskytování služeb musí dodržovat finanční limity stanovené zákonem.
Registrující orgán rozhodne o zrušení registrace, jestliže poskytovatel sociálních služeb závažně poruší podmínky registrovaných služeb, nesplňuje standardy kvality a k nápravě nedošlo ani na základě uložených opatření při inspekci sociálních služeb, nebo poskytovatel sociálních služeb požádá o zrušení registrace či zneužije prostředky k úhradě za sociální služby.
Registrující orgán kontroluje plnění podmínek stanovených pro registraci u poskytovatelů sociálních služeb, kterým vydal rozhodnutí o registraci. Postup při této kontrole se řídí zákonem o státní kontrole.
Registr poskytovatelů sociálních služeb
Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb (dále jen "registr“), do kterého zapisuje poskytovatele sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci. Registr je veden v listinné a elektronické podobě.
Správcem elektronické podoby registru pro celou Českou republiku je Ministerstvo práce a sociálních věcí. V něm je možné vyhledat, zda je příslušná sociální služba registrována, tj. zavázaná poskytovat sociální služby v souladu se zákonem včetně dodržování limitů jejich úhradu a že podléhá inspekcím státní kontroly.
Neregistrované služby zpravidla poskytují soukromí provozovatelé a některé nestátní neziskové organizace. Tito poskytovatelé nemají nárok žádat o státní dotace a chovají se komerčně. Jejich služby jsou většinou dražší, v názvech mohou používat i jinou terminologii a nedodržovat limity plateb stanovené zákonem. Na takovou službu se nevztahuje ani státní kontrola kvality služeb a v oblasti stížností neexistuje nadřízený orgán.
Uplatňování práv klienta služby je tak složitější a pravidla jsou spíše určována smlouvou.
Právní předpisy ze sociální oblasti (ve znění pozdějších předpisů):
Zákony:
Zákon č. 206/2009 Sb. kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách.
Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách
Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení
Zákon č. 14/1988 Sb. o působnosti orgánů v sociálním zabezpečení
Zákon č. 582/1991 Sb. - o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Zákon č. 155/1995 Sb. - o důchodovém pojištění
Zákon č. 117/1995 Sb. - o státní sociální podpoře
Zákon č. 48/1997 Sb. - o veřejném zdravotním pojištění
Zákon č. 54/1956 Sb. - o nemocenském pojištění zaměstnanců
Zákon č. 128/2000 Sb. - o obcích
Vyhlášky:
MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. — Obsah standardů kvality sociálních služeb.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. — Vzor zvláštního oprávnění zaměstnance obce, kterým se prokazuje při provádění sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku na péči.
MPSV č. 239/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
MPSV č.359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity)
MPSV č.182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Další právní předpisy:
Ústavní právo
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.
Listina základních práv a svobod č. 23/1991 Sb.
Povinnosti poskytovatele sociálních služeb
Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni:
zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, cílech, okruhu osob, jimž poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb, a to způsobem srozumitelným pro všechny osoby,
informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným,
vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby,
zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby,
zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob, kterým poskytují sociální služby, na úroveň služeb, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby,
plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců,
vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby,
dodržovat standardy kvality sociálních služeb,
uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby,
v případě, že poskytují sociální službu podle § 48, přednostně poskytnout sociální službu dítěti, kterému byla soudem nařízena ústavní výchova nebo předběžné opatření,
neprodleně písemně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uvedenému v § 92 písm. a) ukončení poskytování pobytové služby sociální péče osobě, která se může bez další pomoci a podpory ocitnout v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s takovým oznámením souhlasí.
Používat omezovací prostředky zákonem stanoveným způsobem.
Uzavřít o poskytování služby řádnou písemnou smlouvu.
Sociální služby jsou členěny podle místa jejich poskytování
Terénní - v domácnosti, kde pracuje, vzdělává se nebo tráví volný čas (asistenční služba)
Ambulantní - dochází do specializovaných zařízení, jako jsou poradny, denní stacionáře, kontaktní centra
Pobytové služby - kde člověk v určitém období svého života celodenně, celoročně, žije. DD, DD se zdravotním postižením, chráněné bydlení, azylové domy...
A podle druhu sociální péče na:
Služby pro děti a rodiny
Oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD)
Prověřují špatné zacházení rodičů s dětmi i jiných pečujících osob
Osvojení pokud se nezajímá o vlastní dítě i bez souhlasu rodičů.
Při rozvodu je opatrovníkem dítěte.
Sledují další dění pokud je dítě v ústavní nebo ochranné výchovy
Navštěvují i neplnoleté děti ve věznicích
Účastní se projednávání trestních věcí u nezletilých
Krizová centra (krizové linky non-stop)
Baby boxy
Jsou umístěny výhradně ve zdravotnických zařízeních, je zde dostupná odborná lékařská péče a je maximalizována snaha poskytnout dítěti co nejlepší péči po jeho převzetí. Je to cesta, jak zabránit vraždám novorozenců matkami.
Odborníkům zcela chybí potřebné informace o rodičích dítěte (hlavně ty týkající se zdravotního stavu, genetických zátěží, průběhu porodu apod.). Z tohoto důvodu je velmi těžké udělat prognózu dalšího vývoje dítěte. Nelze si totiž bohužel představovat, že všechny děti takto odložené budou zcela zdravé. Způsob života matky (braní drog a pití alkoholu v těhotenství, zanedbávání prenatálních vyšetření, třeba i porod mimo zdravotnické zařízení apod.) mohou pro zdravý vývoj dítěte představovat značné riziko. Proto nelze říci, že všechny děti vložené do baby boxu lze dát do adopce.
Ústavní výchova
Je poskytována dětem v kojeneckých ústavech. Od 3 let jsou dětské domovy. Navazující služby jsou Domy na půl cesty obvykle s ročním pobytem - mají usnadnit přechod z ústavu, nestátní zařízení, NADACE, Klokánek, Fond ohrožených dětí. Přechází do pěstounská péče, adoptivní péče přebírají veškerou zodpovědnost. Do náhradní rodinné péče přicházejí až po pobytu v ústavním zařízení. V státních SOS vesničkách poskytují trvalou péči dětem vybrané ženy, jež nežijí s mužem.
Sdružení dětských vesniček se snaží vytvořit domov pro děti o které se jejich biologičtí rodiče z různých důvodů nemohou nebo nechtějí starat.
Pěstouni
Jaká by měla být SOS matka — pěstounka?
25— 45 let
svobodná, rozvedená či ovdovělá, bezdětná či se staršími samostatnými dětmi
s alespoň výučním listem
v dobré fyzické i duševní kondici
připravená žít v SOS dětské vesničce a přijmout alespoň jednu generaci dětí
ochotná rozšiřovat a rozvíjet svoje profesní znalosti a schopnosti
připravená na mateřství
flexibilní, odolná vůči stresu, schopná vytvářet pozitivní vztahy, s nadhledem, s dobrým úsudkem, morálně bezúhonná
se smyslem pro humor
připravená na dlouhodobý závazek
Do SOS dětské vesničky přijímají také manželské páry s vlastními či přijatými dětmi, příp. bezdětné, které by rádi rozšířili svou rodinu.
Co Vám SOS dětské vesničky nabízí?
zaměstnání poskytující životní náplň
příležitost k uskutečnění mateřského poslání
životní uspokojení
zázemí mezinárodní organizace s dlouholetou tradicí
teoretickou i praktickou přípravu pro povolání SOS matky — pěstounky
odbornou pomoc a podporu ředitele vesničky, pedagogicko-psychologického týmu i rodinných asistentek
existenční a sociální zajištění dle platné legislativy
průběžné vzdělávání
nárok na dny pracovního volna a dovolenou
Azylové domy pro matky s dětmi (mladší 3 let), nebo zvýhodněné bydlení i matkám při výchově dětí.
Jeho posláním je poskytnout pomoc spojenou s přechodným ubytováním ženám s nezletilými dětmi, těhotným ženám starším 18-ti let a dívkám z dětského domova, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci na dobu nezbytně nutnou k jejímu vyřešení.
Nestátní organizace začínají programy sanace rodiny, zaškolení dobrovolníci a profesionálové pomáhají zvládat domácí provoz a výchovu dětí.
Služby pro rodiny s postiženými dětmi, nebo Pedagogické poradny
Specifické poruchy učení
Bývají označovány také jako vývojové a projevují se nejzřetelněji v průběhu výchovy a vzdělávání v dětském věku. Vystupují na povrch při osvojování školních dovedností.
Poruchy čtení bývají často označovány jako dyslexie - jsou definovány jako nevysvětlitelné opoždění ve čtení u dítěte s průměrnou nebo nadprůměrnou inteligencí, bývají často provázeny obtížemi s pravopisem a psaním. U dítěte se často projevuje nechuť číst nahlas, problémy s rozlišováním hlásek a tendence ukazovat si při čtení na text prstem.
Dyslexie - porucha čtení
Dysgrafie - porucha pravopisu
Dyskalkulie - porucha matematických dovedností
Přidávají se symptomy poruchy pozornosti nebo hyperaktivita. Řada výzkumů ukazuje na genetické faktory, obtíže jsou nejvýraznější v dětství a dospívání. Někdy přetrvávají v určité formě po celý život. Náprava je možná především v dětství. Speciální školy.
Porucha soustředění a pozornosti
Nedostatečné přesnosti sluchového vnímání (nejde o vadu - snížené schopnosti sluchového rozlišení)
Koordinace činností ruky a oka (leváci)
Hyperaktivita - potřeba neustálé aktivity
Impulzivita - okamžité rozhodování bez zvážení nebo předvídání následků
Přístup:
Ačkoliv nejde o závažné onemocnění, mohou být tito lidé ve svém důsledku značně handicapující. Neschopnost rychle a plynule a bezchybně číst rozhodně neznamená jej považovat za méně inteligentního nebo méněcenného. Mít pochopení pro jeho specifické projevy a dostatek času.
a) je nutné vybrat čas, kdy dítě je v dobrém rozpoložení a ani on ani rodič není unaven a neruší je ostatní členové rodiny
b) je nejlepší používat knihu, která se dítěti líbí a má kní pozitivní vztah
c) dítěti je nutné zabezpečit dobré světlo a pohodlí
d) nechte dítě ukazovat si na slova tužkou nebo prstem
e) můžete se s dítětem ve čtení střídat, protože tak obsáhnete větší část příběhu
f) někdy doporučují učitelé čtení v páru, kdy nahlas čte jeden z rodičů s dítětem
g) je dobré provádět cvičení každý den, ze začátku 5 min., později lze prodloužit na 10-15 min.
h) přečte-li dítě slovo chybně, ale neovlivní to smysl textu, neopravujte ho. Pokud bude smysl textu ovlivněn, upozorněte ho ve vhodné pauze.
i) zdržte se negativních poznámek a hodně dítě chvalte
j) po skončení čtení si o přečteném popovídejte
Co způsobuje hyperaktivitu, tj. nadměrnou čilost, čipernost, neposednost a neklid u dětí?
mohou se uplatňovat genetické faktory, prenatální vlivy
Nejčastější poruchy a vady vývoje
Autismus
Je vrozená porucha některých mozkových funkcí. Je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Duševní vývoj dítěte s autismem je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, a představivosti, je doprovázen specifickým chováním. Autismus zahrnuje širokou řadu poruch, od zjevné mentální retardace až po jedince s minimalizovanými příznaky, kteří nejsou autističtí. Autističtí jedinci typicky preferují neměnné rutiny a stálá prostředí a mohou reagovat negativně na jejich změny. U autistů se objevují též poruchy řeči různé závažnosti. Někteří nemluví po celý život, u některých je vývoj řeči pouze opožděn, jiní používají řeč neobvyklým způsobem /vedou monolog na své oblíbené téma, komunikují pouze jednotlivými slovy, opakují naučenou frázi/. Autistické děti jsou málokdy schopné vést samostatný život bez intenzivní nápravné výchovy, oddané péče rodičů a někdy ústavní péče a podávání léků.
Downův syndrom
Je nejčastější a nejznámější genetická chromozomální vada člověka. Zároveň je také nejznámější genetickou příčinou mentální retardace. Tímto syndromem je postižen asi 1 novorozenec z 900. Velmi ovšem záleží na věku budoucí matky, pokud je její věk například vyšší než 35 let, zvýší se výskyt vady až na 1 novorozence ze 400, v případě 40letých maminek je již prevalence 1 ze 100.
Buňky (vyjma pohlavních buněk) normálního člověka obsahují 46 chromozomů, to jsou dvě sady po 23 chromozomech. Jednu sadu získá plod od otce druhou od matky, protože každá pohlavní buňka nese pouze 23 chromozomů. Problémem u Downova syndromu je přítomnost 47 chromozomů, konkrétně má pacient tři 21. chromozomy místo dvou (trisomie 21. páru chromozomů). Toto je příčina u téměř 95 procent pacientů.
Příznaky a projevy Downova syndromu:
Tato vada má velmi mnoho typických příznaků, proto se ji podaří diagnostikovat již při narození nebo krátce po něm. Jejich vyjádření je ovšem u různých jedinců velmi variabilní. První známkou problému může být svalová hypotonie novorozence. Jedná se o snížené napětí svalů = snížený svalový tonus. Dále má pacient malou postavu, krátký tvar lebky (brachycefalii) a s tím související ploché záhlaví. Celý obličej je výrazně okrouhlý. Krk může být velmi krátký s uvolněnou kůží na týlu, kde kůže přebývala. Dále jsou ušní boltce postaveny níže a mají nezvyklý tvar. Pacienti s Downovým syndromem mají často zvětšený rozbrázděný jazyk, který se jim úplně nevejde do úst, a proto jsou nuceni mít trochu otevřenou pusu. Charakteristickým rysem je mírné šikmení. Ruce jsou široké s krátkými prsty. Na dlaních můžeme nalézt jednu až dvě rýhy, které se táhnou napříč celou dlaní (tzv. opičí rýha).
Děti s Downovým syndromem jsou psychomotoricky opožděné. To znamená, že dosahují jednotlivých stádií vývoje později, než zdravé děti. Dále je pro ně typická hyperaktivita, která se projevuje roztěkaností, výbušností, nesoustředěností, neklidností a přehnanou aktivitou. Velmi časté je jejich destruktivní chování. Rozbíjejí předměty, které je nezaujmou nebo jim nerozumí. Na druhou stranu někteří z nich mohou působit zakřiknutým dojmem. I přesto není chování pacientů překážkou ve vývoji. Velmi záleží na rodičovské výchově! Inteligenční kvocient (IQ index) u nich bývá snížen na 30-60 bodů.
Downův syndrom je genetická vada, takže sama o sobě se léčit nedá. Bez vážným komplikacím se pacienti s Downovým syndromem dožívají průměrně 50 let.
Schizofrenie
Endogenní psychóza, rozpad osobnosti postihující zejména emocionální součást psychiky. Toto duševní onemocnění se projevuje například poruchami citů, jednání, myšlení a sklony utíkat od reality. Tyto duševní projevy nejsou racionálně koordinované, a tak se psychika postiženého pacienta může navenek tvářit rozpolceně. Lidé trpící tímto onemocněním působí na okolí chladným, lhostejným a otupělým dojmem, často vyhledávají samotu a mohou mít i sklony k sebevražedným pokusům. Příčinou neschopnosti mozku koordinovaně řídit zpracování vjemů a počitků může pacient často trpět halucinacemi. Nejčastěji se schizofrenie objevuje v období puberty a dospělosti. Ve většině případů se poprvé projevila mezi patnáctým a třicátým rokem života. Nejčastějším viníkem je genetická predispozice, na onemocnění se ale podílí i vliv vnějšího prostředí.
Speciální školky
tým odborných pracovníků
psychologické poradenství
individuální práce speciálního pedagoga
speciální třída je zaměřena na péči o děti s autismem, epilepsií, s opožděným psychomotorickým vývojem, děti s DMO, tělesnými a mentálními vadami, aj. děti s vadami kombinovanými a logopedickými.
Nižší počet dětí ve speciálních třídách
Komplexní speciálně pedagogickou, logopedickou a psychologickou péči zajišťují odborní pracovníci s kvalifikovanými učitelkami. Ti se podílí na vypracování celkové diagnostiky dítěte, na tvorbě individuálních vzdělávacích plánů, pro děti s autismem je zpracována metoda strukturovaného učení. Dále nabízí nácvik práce dle programu HYPO, poradenskou činnost pro rodiče a pomoc s výběrem vhodných školských zařízení po ukončení docházky do MŠ.
Služby pro rizikovou mládež a děti
Kurátor pro děti a mládež
Dětský diagnostický ústav
Je internátní výchovné zařízení, které z psychologického a pedagogického hlediska komplexně vyšetřuje děti ve věku povinné školní docházky. Děti jsou do péče zařízení umísťovány na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní nebo ochranné výchovy, na základě žádosti rodičů nebo jiných orgánů odpovědných za jejich výchovu. Obě pracoviště umožňují vedle ambulantních služeb i dobrovolné smluvní pobyty dětí s výchovnými problémy. Vlastní pobyt se pak realizuje po dobu dvou měsíců, kdy po rozhodnutí, dále umisťovány do zařízení školou. Děti, které obecně (např. rodiče, obec) žádali prostřednictvím příslušných orgánů preventivní péče o dobrovolný pobyt a vrací se zpět do rodiny, mohou využít následných služeb, které pomáhají stabilizovat nastavené vzorce chování a rozvíjet i vrstevnické vztahy.
Diagnostický ústav také poskytuje po přechodnou dobu péči i poradenské služby dětem nařízenou ústavní či ochrannou výchovou, zadrženým na útěku od rodičů či institucí odpovědných za jejich výchovu. Dát těmto dětem možnost rozvíjet jejich zájmy, podpořit jejich narušené sebevědomí, umožnit jim navázat kontakt s dospělými lidmi mimo dětský domov, na které se dá spolehnout, ukázat jim, že život má i hezké stránky a že se dá pro dosažení svého cíle něco udělat.
Domy na půl cesty (NNO)
Pravidelná poctivá docházka do práce.
Pravidelná poctivá docházka do školy nebo jiného vzdělávacího zařízení.
Případně Pravidelná poctivá docházka do JOB programu.
Spolupráce s osobním průvodcem.
Formulace osobních cílů pobytu.
Pravidelné konzultace.
Pozitivní postoj k Domu na půl cesty.
Sociální poradenství
Sociální poradenství poskytuje osobám v nepříznivé sociální situaci potřebné informace přispívající k řešení jejich situace. Základní sociální poradenství je součástí všech druhů sociálních služeb. Odborné sociální poradenství zahrnuje občanské poradny, manželské a rodinné poradny, sociální práci s osobami společensky nepřizpůsobenými, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí, sociálně právní poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Služba obsahuje poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.
Sociálně zdravotní služby
Sociálně zdravotní služby napomáhají k zajištění fyzické a psychické soběstačnosti osob, kterým jsou poskytovány; jsou určeny osobám, které již nepotřebují akutní zdravotní lůžkovou péči (dostatečná je zdravotní péče ambulantního rozsahu), ale současně jsou natolik nesoběstační, že potřebují pomoc druhé osoby při každodenních úkonech a tato pomoc jim z objektivních důvodů nemůže být zajištěna v domácím prostředí. Sociálně zdravotní služby jsou poskytovány v pobytových zařízeních sociálních služeb nebo v pobytových zdravotnických zařízeních. Služby sociální péče poskytované v rámci sociálně zdravotních služeb (včetně základních služeb) podléhají úhradě. Zdravotnické úkony jsou hrazeny z fondů veřejného zdravotního pojištění... Lůžka následné péče
Sociální rehabilitace
Jedná se o soubor specifických činností zaměřených na nácvik potřebných dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře s ohledem na její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Cílem je dosažení nalezení vhodného pracovního uplatnění. Proces sociální rehabilitace je integrální součástí poskytování sociálních služeb.
Osobní asistence
Osobní asistence se poskytuje v přirozeném sociálním prostředí osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v předem dohodnutém rozsahu a čase. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Pečovatelská služba
Pečovatelská služba se poskytuje dětem, osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v přirozeném prostředí i ve specializovaných zařízeních. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Bezúplatně se poskytuje rodinám, ve kterých se narodily současně tři nebo více dětí, účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let.
Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba
Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba se poskytuje osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž schopnosti jsou sníženy v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služba obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Služby rané péče
Služby rané péče se poskytují rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je osobou se zdravotním postižením nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého sociálního prostředí. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Služba je poskytována především v domácnosti. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.
Podporované bydlení
Podporované bydlení je sociální služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby; služba se poskytuje v domácnosti osob. Služba obsahuje pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Odlehčovací služby
Odlehčovací služby jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, o které jinak pečuje osoba blízká v domácnosti. Cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Centra denních služeb
Centra denních služeb poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení s cílem posílit samostatnost a soběstačnost osob se zdravotním postižením a osob v nepříznivé sociální situaci, která může vést k sociálnímu vyloučení. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Stacionáře denní a týdenní
Stacionáře denní poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení seniorům, osobám se zdravotním postižením a osobám ohroženým užíváním návykových látek, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby.
Stacionáře týdenní poskytují pobytové služby ve specializovaném zařízení seniorům, osobám se zdravotním postižením a osobám ohroženým užíváním návykových látek, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby.
Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro osoby se zdravotním postižením poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Domovy pro seniory
Domovy pro seniory poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Azylové domy
Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Služba obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Služba se poskytuje za úplatu.
Domy na půl cesty
Domy na půl cesty poskytují pobytové služby na přechodnou dobu pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež. Služba obsahuje tyto činnosti: poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Chráněné bydlení
Chráněné bydlení je dlouhodobá pobytová služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Chráněné bydlení má formu individuálního nebo skupinového bydlení; osobě se poskytuje podle potřeby podpora osobního asistenta. Služba obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Kontaktní centra
Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení navazující kontakt s osobami ohroženými závislostí na návykových látkách. Cílem služby je minimalizovat sociální a zdravotní rizika spojená se zneužíváním návykových látek. Služba obsahuje terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.
Telefonická krizová intervence
Telefonická krizová intervence je soubor metod a technik krizové práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou a ohrožující, založený na jednorázovém nebo opakovaném telefonickém kontaktu tohoto klienta s pracovištěm telefonické krizové intervence.
Krizová pomoc
Krizová pomoc je ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svojí nepříznivou situaci vlastními silami. Služba obsahuje poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy (nebo pomoc při zajištění stravy), terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní služby pro osoby bez přístřeší. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně (nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu), poskytnutí stravy (nebo pomoc při zajištění stravy). Služba se poskytuje bezúplatně.
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením. Služba je určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou ohroženi sociálně - patologickými jevy nebo mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. Základním prostředkem pro navázání kontaktu s cílovou skupinou je nabídka volnočasových aktivit. Cílem je zlepšit kvalitu života cílové skupiny předcházením, snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu mohli řešit svoji nepříznivou sociální situaci. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.
Noclehárny
Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, poskytnutí nebo zprostředkování informací. Služba se poskytuje za úplatu stanovenou poskytovatelem.
Služby následné péče a doléčovací
Služby následné péče a doléčovací jsou ambulantní služby poskytující následnou péči osobám s chronickou psychickou poruchou a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ambulantní nebo ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení nebo které abstinují. Služba obsahuje terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého existují rizika ohrožení jeho vývoje nebo je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.
Terapeutické komunity
Terapeutické komunity poskytují pobytové služby na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickou psychickou poruchou, které mají zájem o začlenění do běžného života. Služba obsahuje tyto činnosti: poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.
Terénní programy
Terénní programy jsou služby poskytované osobám, které vedou nebo jsou ohroženy rizikovým způsobem života. Služba je určena pro problémové skupiny dětí a mládeže, uživatele drog, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.
Nestátní neziskové organizace
Neziskovky jsou organizace, které mohou spolupracovat a iniciovat spolupráci s jinými organizacemi, veřejnou správou i podnikatelskými subjekty. Tyto subjekty můžou dostávat dotace na svou činnost z rozpočtů ministerstev, ale nemají na ně právní nárok. Musí však uspět v dotačních řízeních, která jsou většinou na 1 rok. Značná nejistota budoucnosti, když mají zavedené fungující služby.
Spolky
Církevní právnické osoby
Zákon č. 111/2006 Sb.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi - nedostatečné zabezpečení základní obživy, bydlení, mimořádné události. Jde o situace, kdy osoba (společně posuzované osoby) nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb a současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit.
Kdo je osoba v hmotné nouzi?
Lidé, kteří řeší některé nárazové životní situace, které nelze vyřešit jinak, než okamžitou pomocí. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie.
Dávky, které stanovuje zákon:
příspěvek na živobytí
doplatek na bydlení
mimořádná okamžitá pomoc
Kde se žádá a kdo vyplácí?
ÚP podle místa bydliště
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
Dávky rodinám s nezaopatřenými dětmi
Státní sociální podpora
Rodičovský příplatek
možnost zvolit si flexibilně délku pobírání rodičovského příspěvku. Nově existuje pevná hranice celkové částky. Na rodičovský příspěvek tak může být vyplaceno maximálně 220 000 Kč, bez ohledu na délku rodičovské dovolené. Maximální doba, po jakou je možné tyto sociální dávky pobírat, jsou 4 roky.
Přídavek na dítě
"čisté příjmy v rozhodném období nepřesáhnou 2,4 násobek životního minima"
Příspěvek na dítě do 6 roků v roce 2016 = 500 Kč
Přídavek na dítě 6 až 15 roků v roce 2016 = 610 Kč
Přídavky na dítě
Přídavky na dítě 15 — 26 roků v roce 2016 = 700 Kč
Příspěvek na bydlení 2017
Příspěvek na bydlení je přiznán, pokud 30 % rozhodného příjmu (v Praze 35 %) rodině nebo jednotlivci nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, a zároveň pokud je těchto 30% příjmů (v Praze 35 %) nižších než příslušné náklady na bydlení, které stanoví zákon. O příspěvek na bydlení zažádat zpětně, ale jen tři měsíce zpětně od měsíce, za který Příspěvek na bydlení náleží. Žadatel musí být vlastníkem nebo nájemcem daného bytu či domu a musí v něm mít trvalý pobyt. Jeho maximální výše může dosáhnout až 18.674— Kč měsíčně, v závislosti na počtu osob v rodině a místě bydliště.
Dávky pěstounské péče
...
Porodné
Porodné je dávka poskytovaná v závislosti na výši příjmu, kterou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte.
Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.
Porodné náleží ženě, která porodila své 1 nebo 2 živé dítě. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, splnila podmínky nároku na porodné a dávka jí nebo jiné osobě nebyla vyplacena, má na porodné nárok otec dítěte.
Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, za stejných podmínek.
Porodné náleží v rodině pouze 2x, a to buď na první nebo druhé živě narozené dítě nebo na první nebo druhé dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
Porodné je stanoveno pevně: činí 13 000 Kč na 1 dítě a 10 000 Kč na 2 dítě.
Důchody - starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod
Vdovský (vdovecký) důchod náleží po dobu 1 roku od smrti manžela (manželky). Po uplynutí této doby náleží pouze, pokud pozůstalá osoba splní některou z těchto podmínek:
pečuje o nezaopatřené dítě (mladší 26 let),
pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), nebo stupni IV (úplná závislost),
pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), nebo stupni IV (úplná závislost),
je invalidní ve třetím stupni,
dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk, (stanovený podle § 32 výše uvedeného zákona), pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
Obnova nároku na vdovský a vdovecký důchod
Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod se obnoví, jestliže se splní některá z výše uvedených podmínek do dvou let po zániku dřívějšího nároku na vdovský (vdovecký) důchod. (To se týká občanů, kterým vznikl nárok na vdovský/vdovecký důchod po 31.12.2011. U občanů, kterým vznikl nárok do 31.12.2011, se pro účely opětovného nároku použije právní úprava platná do 31.12.2011).
Žádost o vdovský/vdovecký důchod
Žádost o důchod po zemřelém je třeba podat u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště žadatele, a to na předepsaném tiskopisu. Tiskopisy okresní správy sociální zabezpečení naleznete na portále ČSSZ.
Doklady, které musíte mít s sebou:
Váš občanský průkaz
oddací list
důchodový výměr zemřelého (případně i pozůstalého, je-li důchodce).
3) Zákon o životním a existenčním minimu 110/2006 Sb.
Tento zákon slouží pro výpočet dávek k Státní sociální podpoře hmotné nouze...
Životní minimum bylo poprvé od roku 2007 valorizováno o 8,75—9 % a to k 1.1.2012 a jeho nová výše (v r. 2017) je pro osobu samostatně žijící 3 410 Kč. Pro první osobu v pořadí je to částka 3 140 Kč; pro osobu nad 15 let, která není nezaopatřená 2 830 Kč. Pro nezaopatřené osoby ve věku 15 —26 let činí 2 450 Kč, pro nezaopatřené osoby ve věku 6 -15 let jde o částku 2 140 Kč a pro nezaopatřené osoby do 6ti let věku jde o částku 1740 Kč.
Senior žijící samostatně tedy nesmí překročit příjem 3 410 x 8 = 27 280 Kč měsíčně (v průměru za celé kalendářní čtvrtletí). Rodič s jedním pětiletým dítětem (3 140 + 1 740) x 8 — 39 040 Kč měsíčně.
Zákon 329/2011 Sb., O poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
Příspěvek na mobilitu provoz motorového vozidla a na individuální dopravu
Tato nová dávka se nevyplácí automaticky, ale je nutné o ni požádat. Aby na dávku vznikl nárok, musí osoba splňovat podmínku, že není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace a současně musí čestně prohlásit, že se pravidelně dopravuje. Výše dávky již nekopíruje závažnost zdravotního postižení. Nyní je jednotná výše 400 Kč měsíčně a vyplácí se za kalendářní měsíc zpětně.
Občan, který byl do 31. 12. 2011 držitelem průkazu mimořádných výhod II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P), má nárok na příspěvek na mobilitu.
Příspěvek na péči
příspěvek je možné požádat na příslušném ÚP
Příspěvek na péči se nezapočítává jako příjem pro účely jiných dávkových systémů ani pro účely daní.
Žadatel je povinen:
podrobit se sociálnímu šetření,
podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem určeným úřadem práce nebo vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce nebo jinému odbornému vyšetření, je-li k tomu úřadem práce vyzván a to ve lhůtě, kterou úřad práce určí,
osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu a dát písemný souhlas k ověření těchto skutečností,
doložit OP, u nezletilých rodný list,
podpis pečující osoby, kterým vyjádří svůj souhlas s poskytovanou péčí.
Platnost je od data podání žádosti a mělo by být vyřízeno do 80 dnů.
Jak to vypadá v praxi????
JAK ZAŽÁDAT O PŘÍSPĚVEK
Kdo o příspěvku rozhoduje a jaké tiskopisy jsou třeba?
o příspěvku rozhodují kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR
žadatel o příspěvek musí vyplnit potřebné formuláře — Žádost o přiznání příspěvku na péči a formulář — Oznámení o poskytovateli pomoci
kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR vydávají rozhodnutí na základě vypracovaného zdravotního posudku Lékařskou posudkovou službou ČSSZ (LPS ČSSZ), podkladem pro vypracování zdravotního posudku jsou aktuální lékařské zprávy a písemný záznam ze sociálního šetření
Klient si kupuje služby podle vlastního uvážení
Změny o příspěvku se hlásí do 8 dnů na ÚP
Při hospitalizaci, která trvá víc jak 1 měsíc nemá nárok na vyplácení příplatku.
Legislativa řešící danou problematiku:
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: zde můžeme nalézt většinu informací týkajících se příspěvku na péči.
Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: příloha č. I uvedené vyhlášky obsahuje kritéria posuzování příspěvku na péči.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů: jako u kteréhokoli správního řízení řeší jeho pravidla a průběh i v tomto případě uvedený zákon.
Příspěvky na péči:
Od 1.8.2016 došlo k úpravě Příspěvku na péči, který byl navýšen o 10%. Pro jeho posouzení je i nadále dominantní lékařský posudek a nikoliv sociální šetření (a to i přes skutečnost, že jde o sociální dávku, která se vztahuje k nezvládání základních životních potřeb a vyjadřuje míru závislosti osoby na okolí). Mění se však výrazným způsobem posuzované hledisko. Dříve se posuzovalo 36 úkonů.
Legislativa upravující výši příspěvku:
Zákon č. 189/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Lehká závislost
Středně těžká závislost
Těžká závislost
Úplná závislost (těžká forma dlouhodobého bezvědomí, těžké úrazy s ochrnutím)
Stupeň
Děti do 18 let
Dospělí
I. stupeň
3300 Kč
880 Kč
II. stupeň
8 800 Kč
4400 Kč
III. stupeň
9900 Kč
8 800 Kč
IV. stupeň
13200 Kč
13200 Kč
Stupně závislosti
U osob do 18 let věku
I. stupeň — lehká závislost — potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při třech základních životních potřebách
II. stupeň - středně těžká závislost - potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při čtyřech základních životních potřebách
III. stupeň — těžká závislost - potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při šesti nebo sedmi základních životních potřebách
IV. stupeň — úplná závislost - potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při osmi až desíti základních životních potřebách
U osob starších 18 let věku
I. stupeň — lehká závislost - každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při třech nebo čtyřech základních životních potřebách
II. stupeň — středně těžká závislost - každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při pěti nebo šesti základních životních potřebách
III. stupeň — těžká závislost - každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při sedmi nebo osmi základních životních potřebách
IV. stupeň — úplná závislost - každodenní pomoci nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při devíti nebo deseti základních životních potřebách
Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony:
příprava stravy,
podávání, porcování stravy,
přijímání stravy, dodržování pitného režimu,
mytí těla,
koupání nebo sprchování,
péče o ústa, vlasy, nehty, holení,
výkon fyziologické potřeby včetně hygieny,
vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh,
sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě,
stání, schopnost vydržet stát,
přemisťování předmětů denní potřeby,
chůze po rovině,
chůze po schodech nahoru a dolů,
výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení,
oblékání, svlékání, obouvání, zouvání,
orientace v přirozeném prostředí,
provedení si jednoduchého ošetření,
dodržování léčebného režimu.
Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony:
komunikace slovní, písemná, neverbální,
orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí,
nakládání s penězi nebo jinými cennostmi,
obstarávání osobních záležitostí,
uspořádání času, plánování života,
zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku,
obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování),
ohřívání jednoduchého jídla,
mytí nádobí,
běžný úklid,
péče o prádlo,
péče o lůžko,
obsluha běžných domácích spotřebičů,
manipulace s kohouty a vypínači,
manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří,
udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady,
další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti.
Mění se názvosloví pro jinou pečující osobu (než osoba blízká) — nově Asistentem sociální péče (výkon činnosti nesmí být jako podnikání, ale pečovat může). Podstatná je ale změna, že vzniká povinnost uzavřít písemnou smlouvu o péči!
Pro tazatele je k dispozici infolinka 844 844 803, kde jsou pracovníci Call centra Úřadu práce ČR připraveni zodpovědět dotazy i v souvislosti se sociální reformou.
Bez úhrady nákladů jsou poskytovány:
Sociální poradenství
Raná péče
Telefonická krizová pomoc
Tlumočnické služby
Krizová pomoc (centra)
Služby následné péče
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, pro seniory a osoby se zdrav. postižením
Terénní služby
Sociální rehabilitace
Služby sociálně terapeutických dílen.
Platí se za pobytové služby v týdenních stacionářích, DD, DD se zvláštním režimem, centra rehabilitačních a pobytových zařízení.
Sociální služby podle cílových skupin
Nezaměstnaní, bezdomovci
Nezaměstnaností jsou nejvíce ohrožení lidé kolem 50-ti let, po studiu, lidé s nízkou kvalifikací, etnické menšiny, lidé se zdravotním postižením a ženy s dětmi...
Úřady práce jsou řízeny MPSV a sledují cíl začleňování nezaměstnaných na pracovní trh a zvyšování kvalifikace a vytváření nových pracovních míst.
Pasivní politika pro nezaměstnané - vyplácení podpory v nezaměstnanosti po dobu prvních 5 měsíců nezaměstnaných dále podle věku klienta.
Od 1.1.2012 veškerá agenda spojená s vyplácením Státní podpory a příspěvky na péči.